Vznik uhlí

Příroda je mocná a díky jezerním a bažinatým ekosystémům nám je dopřáno využívat černého uhlí po několik staletí, možná tisíciletí. Uhlí vzniklo z pravěkých rostlin a přesliček v údolích, deltách řek a jiných nízko položených územích. Po odumření těchto rostlin klesaly až na dno bažin a za nepřístupu vzduchu jim nebylo umožněno se rozkládat klasickými biologickými procesy. Za obrovského tlaku, který byl na zbytky rostlin vyvíjen, se začalo vytvářet černé uhlí. Podle vědeckých výzkumů bylo k vytvoření metrové sloje potřeba až třicetimetrová vrstva rašelin a přesliček.

Uhlí se začalo tvořit před milióny lety hlavně z kapraďorostů, mezi které řadíme kapradiny, přesličky a plavuně. Nejkvalitnější uhlí vznikalo v období karbonu, které se datuje okolo 300 miliónů let dříve. Právě v karbonu vznikalo uhlí v Ostravsko-karvinském revíru, proto se řadí mezi velice kvalitní s vysokou výhřevností. Obecně řečeno, nejkvalitnější uhlí na planetě pochází právě z karbonu. Toto období přálo vývoji bezobratlých živočichů, kteří se tak po smrti „nechtěně“ podíleli na dlouholetém vývoji a vniku černého uhlí.

Hlavní část těžby na našem území spadá po firmu OKD, která těží na Ostravsku a Karvinsku uhlí, jehož vznik se datuje do doby svrchního karbonu. Území dnešní Ostravy a Karviné bylo pokryto obrovskými kapradinami a přesličkami, které položily základ ke vzniku kvalitního uhlí. Historikové počítají, že tyto zásoby uhlí jsou staré až 300 miliónu let (další statistické údaje). Za tuto dobu se pod zemí vytvořilo až 400 uhelných slojí, které nejsou nijak široké, většinou jen pár metrů. Těžit uhlí se však dá jen v pětině z těchto slojí.